Internetová generace: proč mít strach ze společné budoucnosti?

10.7.2018

O internetovou generaci, především mileniány, se média intenzivně zajímají již nějakou dobu. Málkdo totiž rozumí jejich návykům a osobním motivaci. Média se však málo zajímají o hrozby, které jsou s touto generací spojeny. A o tom pojednává současný článek. ​

  • V ČR každoročně přibývá sto tisíc prvovoličů.


  • Mladým lidem však chybí zkušenost s totalitou, žijí ve vlastní sociální bublině a mají sklon na sebe  odhalovat osobní údaje.

  • V budoucnu nás může čekat postupný návrat k totalitě.​

Žabí syndrom. Kvákají, ale nic víc.

Slyšeli jste někdy o žabím syndromu? Dá se definovat následovně: Když vezmete žábu a hodíte ji do vařící vody, okamžitě z ní vyskočí ven. Když ji však hodíte do studené vody a teplota vody se bude pomalu zvyšovat, žába z této vody nevyskočí. Jako by si říkala „je tu sice horko, ale ještě to zvládnu." V závěru se však žába uvaří a je po ní.

Příklad pro současnost

Naše vláda si dá za cíl zvednout daně.  Zvedá je však nepozorovaně po kouscích - tu zvedne spotřební daň, tam vzroste DPH, zvýší se sociální a zdravotní atp. Tento proces je systematicky rozložen do několika let. To se lidem přirozeně nelíbí,  ale nakonec se s tím smíří.  Šrouby je třeba utahovat pomalu, ale jistě. Převedeme-li žabí syndrom do výsledků loňských parlamentních a letošních prezidentských voleb, je to krásná ukázka přísloví, že někteří "psi štěkají, ale karavana jede dál".

Sto tisíc každý rok

A v tomto prostředí se taktéž pohybuje mladá internetová generace. Každý rok takto přibude sto tisíc nových prvovoličů (zdroj) a to je v rámci našeho státu významné číslo! Příkladem jsou prezidentské volby. V druhém kole byl převis 152 184 voličských sympatizantů prezidenta Miloše Zemana vůči neúspěšnému kandidátovi Jiřímu Drahošovi. Statisticky  vzato by byl tento převis srovnán díky prvovoličům přibližně za 1,5 roku. 

Internetová generace (generace mileniánů, generace Z a generace alfa) tak pro nás představuje velkou neznámou z hlediska společné budoucnosti. Nazývám je tak z toho důvodu, že významná část jejich života (či dokonce celý dosavadní život)  je propojena se světem internetu a sociálních sítí. Jsou prvními, kteří jsou takto úzce s

1.Hrozba: chybí zkušenost s totalitou

Generace narozená krátce před, ale také po roku 1989 nemá přímou zkušenosti s totalitou. ​Nezažila komunismus v jeho různých podobách a s ním spojovaný útisk osobních svobod. Osobně (*1985) tak vlastně také nemám přímou konfrontaci s totalitním režimem, ale pouze matné vzpomínky z raného dětství. Spolu s mými vrstevníky jsme nezažili jaké to je volit pouze jednu politickou stranu či jak moc náročné bylo vycestovat do zahraničí. Bylo potřeba získat platný pas, platné vízum, platnou výjezdní doložku, platné potvrzení o odevzdání vojenské knížky, platné potvrzení o přidělení devíz, platné okolkované celní a devizové prohlášení. Tato povolení se dnes musí mladé generaci přirozeně jevit jako absurdní a až neuvěřitelné.

"Ten kdo zapomene na svoji minulost, je odsouzen ji znovu prožít.“ (George Santayana)

Ukázka pasové kontroly, která měla pro celou rodinu ve filmu Občanský průkaz přímo fatální následky.

2. Vlastní sociální bublina 

I přesto, že kvůli změnám v zobrazování obsahu zaznamenal Facebook pětiprocentní úbytek denní aktivity uživatelů, stále se jedná o významný čas, který zde uživatelé tráví (zdroj). V České republice drží Facebook první příčku se svými 4 800 000 uživateli. Ve věkové kategorii 13 - 25 let se jedná o 1,5 milionu aktivních uživatelů. (zdroj)

V rámci sociálních sítí je každý z nás součástí své vlastní sociální bubliny, kterou zpravidla tvoří okruh uživatelů, sdílející totožné hodnoty. Velkou hrozbou v rámci sociálních bublin jsou dezinformační zprávy (tzv. fake news).  Příliš mnoho času stráveného v této sociální bublině pak může vézt k rozporům mezi tím, co je skutečné a co je virtuální. Tedy podpořeno svou vlastní sociální bublinou.

Jako by většina zástupců internetové generace říkala: "Co se netýká přímo mé osoby, tak to mě vůbec nezajímá."

Pocity apatie a frustrace jsou v rámci internetové generace globálním problémem.

3. Sklon na sebe přirozeně odhalovat informace

Jste vlastníkem Tesco Clubcard? Napsali jste někdy svůj názor na web Chceme lepší Česko? Toto jsou pouze dva případy z mnoha. Smyslem zadavatelů těchto webů je získat na vás relevantní informace, na jejichž základě mohou znát vaše spotřební chování či názor na politické dění. A dle těchto dat už mohou generovat a následně analyzovat data, díky nimž získají vyšší zisk či více voličských hlasů.

Tento princip je legální a každý z nás má právo být či nebýt jeho součástí. Co se však pozvolna zvrtlo je stav, kdy jsme až příliš laxní v rámci ochrany svých osobních dat. Je nám lhostejné, že je poskytujeme různým organizacím, které s nimi následně pracují a neuvědomujeme si možné následky.

Zvykli jsme si na sebe sdělovat mnoho osobních údajů, které vědomě poskytujeme ostatním. Hrozba spočívá v tom, že už si ani neuvědomujeme, jak moc mohou být tato data zneužitelná vůči nám samotným.​​

Aktuální apel na webu www.chcemelepsicesko.cz 

Prognóza

Dáme-li do souvislostí výše popsané body, nelze se ubránit myšlence, že se mílovými kroky blížíme do prostředí, které ve svém románu 1984 popisuje George Orwell. Dá se tento stav ještě zvrátit nebo  nastává doba postupné totality?

Změna je určitě možná. Začít se musí už ve školách. Například v rámci mediální gramotnosti či systému, podporujícího rozvoj kritického myšlení.

autor článku: Marketing pro školy